Manifest, bod 7: veřejný zájem není licence k bezbřehému sběru. Tahle stránka rozvádí, kde přesně vede hranice mezi "osoba, kterou má smysl zkoumat" a "osoba, která se do dossieru dostala jen proto, že byla nablízku".
Rozsah je o veřejné moci, ne o okolí veřejné osoby
Standing scope pokrývá veřejné funkcionáře, politicky exponované osoby a subjekty materiálně napojené na veřejnou moc nebo veřejné peníze. Nepokrývá automaticky nikoho, kdo je s takovou osobou jen ve vztahu — rodinného příslušníka, souseda, spolužáka, bývalého kolegu. Být blízko veřejné moci neznamená ztratit soukromí.
Kontextová entita není dossier
Když se v registru objeví jméno — třeba spolumajitel firmy z veřejného rejstříku — systém pro něj může vytvořit kontextovou entitu: záznam, který jen potvrzuje, že vztah existuje v už citovaném zdroji nebo veřejném rejstříku. Kontextová entita nemá vlastní tvrzení, není dossierem a jejímu vzniku nepředchází žádná autorizace — protože nezveřejňuje nic, co by nebylo triviálně dohledatelné v tom samém rejstříku.
Rozdíl, na kterém tohle celé pravidlo stojí: tvrzení o osobě, nebo dossier na ni, pořád potřebuje vlastní datovanou autorizaci. Kontextová entita nikdy automaticky nezíská vlastní claim jen proto, že existuje.
Co se z rejstříku nekopíruje
Datum narození a adresa bydliště se z veřejného rejstříku nekopírují nikdy — ani u hlavního subjektu dossieru, natož u kontextové osoby v jeho okolí. To není redakční zdrženlivost, je to vynucené v kódu: pokud generátor entitu z rejstříku vytváří, tahle dvě pole prostě neopisuje.
Jmenný konflikt se neřeší automaticky
Entita se stejným jménem jako už existující záznam (dvě různé osoby jménem Jan Novák, jedna v dossieru, druhá jen v okolním rejstříku) se nikdy automaticky nesloučí ani nepřepíše. Kolize jde k člověku k ručnímu posouzení — přesně proto, aby se nestalo, že cizí rejstříkový záznam omylem obohatí nesprávný dossier. Stejný problém řeší jinde na webu procesní výsledek: rozlišit dvě věci, které vypadají stejně, je důležitější než rychlost.
Nejmenovaná třetí osoba zůstává nejmenovaná
Pokud sama důvěryhodná citovaná reportáž osobu neidentifikuje jménem, web ji nedoplní ani nenaznačí — ani v kontextu velmi veřejné kauzy. Identifikace je oprávněná, jen když ji k pochopení doloženého veřejného kontextu skutečně vyžaduje, ne jako doplňkový detail, který by dossier udělal barvitější.
Proč to je proporcionalita, ne cenzura
Rozsah, který by pokrýval kohokoli propojeného s veřejnou osobou, by nebyl širší dossier — byl by stroj na výrobu vedlejších obětí, přesně formulace z manifestu. Proporcionalita neznamená mlčet o nepříjemných faktech o veřejně činných osobách; znamená netahat do veřejného záznamu lidi, jejichž jediná "kvalifikace" je, že byli nablízku.