Názor je komentář, glosa nebo analýza — publikovaný autorský soud, ne zpravodajské zjištění. Na webu se objevuje označeně a strukturálně odděleně od faktických tvrzení.
Proč se komentáře vůbec uvádějí
Protože jsou součástí veřejné debaty a čtenář má vědět, že existují. Ale komentář v respektovaném médiu není doklad o skutkovém stavu — je to výklad. Kdyby se počítal jako zdroj faktu, dala by se každá kauza „doložit" dostatečným množstvím sloupků.
Co z toho plyne pro čtení
Označený názor nikdy nepodkládá faktické tvrzení a nepočítá se do nezávislých potvrzení. V registru zdrojů má typ, který ho odlišuje od zpravodajského materiálu.
A názory tohoto webu?
Web nevynáší soudy o vině ani nevině a nesnaží se čtenáře dovést k závěru. Tam, kde by hodnocení vzniklo mimoděk — volbou slova, zkrácením citace, řazením — je to vada, ne styl. Viz fakt odděleně od názoru.
Názor versus citace
Obojí je „někdo něco řekl", rozdíl je v tom, kdo a proč:
| kdo mluví | k čemu to na webu je | |
|---|---|---|
| citace | subjekt dossieru | doložení, že výrok padl |
| názor | komentátor, analytik, redakce | doklad, že o věci existuje veřejná debata |
Vyjádření subjektu tedy není názor v tomhle smyslu, i když je hodnotící — je to citace. A komentář se naopak nikdy nepočítá jako reakce dotčené strany.
Kde názor v dossieru stojí
Nikdy v tabulce tvrzení mezi doloženými fakty a nikdy jako zdroj, o který by se opíralo faktické tvrzení. Má vlastní, oddělenou sekci a v registru zdrojů typ, který ho odlišuje od zpravodajského materiálu — takže když někdo počítá, kolika zdroji je co doloženo, komentáře se do toho čísla nepromítnou.
Proč se nesmazaly úplně
Šlo by je vynechat a web by vypadal „čistěji". Jenže veřejná debata je součást toho, co se stalo: že se ke kauze vyjádřil respektovaný komentátor, je fakt o kauze. Řešení je označit to, ne skrýt — a označený názor si čtenář může přeskočit, zatímco skrytý názor v neutrálně znějící větě přeskočit nejde.