Manifest, bod 15. Osm otázek z manifestu není rétorická ozdoba — každá má na tomhle webu konkrétní, ověřitelnou odpověď. Tahle stránka je spojuje s mechanismem, který na ně odpovídá.
Osm otázek, osm mechanismů
Odkud tvrzení pochází. Každé faktické tvrzení vede ke jmenovanému zdroji — zdrojováno.
Zda je citace přesná. Přímý výrok zůstává citací, ne parafrází — stav: citace.
Zda zdroj skutečně existuje. Zdroj musí být skutečně otevřený a čtený, ne snippet z vyhledávače — vynucuje to publikační brána č. 1, viz autorizace rozsahu.
Zda dva zdroje nejsou jedna redakce v jiném kabátě. Pravidlo nezávislosti zdrojových rodin (S2/S10) — rozvedeno v zdrojováno a nezávislé doložení.
Zda nebyl procesní výsledek zaměněn za věcný. Vlastní, striktně vynucené rozlišení — procesní výsledek není věcný závěr.
Zda jsou sporná tvrzení označena jako sporná. Vlastní stav s vizuálním odlišením, ne splynutí s doloženými fakty — stav: sporné.
Zda změny zanechaly auditní stopu. Každá revize je commit, append-only historie aktualizací — verzováno v Gitu.
Zda lze stejný výstup vytvořit ze stejných dat. Deterministický build z verzovaných vstupů, žádné kritické tajemství — strojově čitelná data a serverless jako vlastnost.
Proč je tenhle bod jiný než ostatní
Ostatní body manifestu popisují, jak se má chovat obsah. Tenhle popisuje, proč nemá stačit věřit, že se ostatní body dodržují — proč musí jít každý z nich zvlášť zkontrolovat, ne přijmout na základě jména projektu nebo dobrého úmyslu.
Autorita bez ověření
Web, který by řekl "věřte nám, ověřujeme si zdroje pečlivě" a neumožnil to zkontrolovat, by dělal přesně to, co manifest v úvodu popisuje jako poruchu veřejné paměti — jen s lepším designem. Rozdíl mezi autoritou a důvěryhodností je přesně tady: autorita žádá, aby jí někdo věřil; důvěryhodnost umožňuje, aby to nikdo věřit nemusel a přesto mohl dojít ke stejnému závěru.