Jaromír Zůna (místopředseda vlády a ministr obrany)

Proč je tato entita v dossieru

Tvrzení z registru, která ji zmiňují. Stav u každého říká, čím je doložené — ne jak je závažné.

• CLM-01 CORROBORATED Jaromír Zůna zastává podle oficiálního profilu na webu Úřadu vlády funkci místopředsedy vlády a ministra obrany
• CLM-02 CORROBORATED Babišova vláda v lednu 2026 snížila plánované obranné výdaje na rok 2026 o 21 miliard korun v kapitole Ministerstva obrany a o dalších 0,8 miliardy korun v ostatních kapitolách; celkové obranné výdaje tak podle ministra Zůny činí 185,693 miliardy korun, tedy 2,11 % HDP podle predikce z dubna 2025 a 2,07 % HDP podle lednové predikce. Výchozí hodnotu 206 miliard (2,35 % HDP podle návrhu předchozí vlády) uvádí pouze citované zpravodajství, v primárním záznamu z jednání vlády není.
• CLM-03 CITACE Ministr obrany Jaromír Zůna škrt hájil s tím, že se restrikce dotkne některých nových, dosud nevyhlášených projektů, které se podle něj neruší, ale posouvají na rok 2027; všechny stávající modernizační projekty včetně již vyhlášených mají pokračovat.
• CLM-04 CITACE V rozhovoru pro e15.cz (duben 2026) Zůna odmítl, že by armáda trpěla nedostatkem peněz; prohlásil, že armáda 'nikdy nebyla v tak luxusní situaci', že výdaje na obranu jsou nejvyšší v historii a všechny podepsané strategické projekty vyzbrojování běží.
• CLM-05 CITACE Zůna v rozhovoru pro e15.cz označil za slabiny resortu personální podstav armády, zanedbanou oblast dronů a roztříštěný bezpečnostní systém státu.
• CLM-06 CITACE Zůna v České televizi (duben 2026) uvedl, že NATO Česku neuzná jako obranné výdaje zhruba 20 miliard korun na dopravní stavby, které do výkazů zahrnula předchozí vláda; podle metodiky NATO tak ČR v roce 2026 dosáhne jen asi 1,78 % HDP místo dvouprocentního závazku.
• CLM-07 CITACE Premiér Babiš v květnu 2026 připustil, že Česko v letošním roce nejspíš nedosáhne závazku 2 % HDP na obranu.
• CLM-08 CORROBORATED Rozhovor prezidenta Petra Pavla pro armádní podcast Kamufláž měl vyjít 7. dubna 2026, ale zveřejněn nebyl; podle opozice a části médií do vydání zasáhlo ministerstvo obrany.
• CLM-09 CITACE Opoziční politici nezveřejnění rozhovoru charakterizovali jako cenzuru prezidenta: Josef Flek (STAN) mluvil o 'bezprecedentním pokusu o umlčení hlavy státu', Martin Kupka (ODS) o 'cenzuře v nejtvrdší podobě' a Matěj Ondřej Havel (TOP 09) žádal Zůnovu rezignaci.
• CLM-10 CITACE Ministerstvo obrany a ministr Zůna obvinění z cenzury odmítli; podle Zůny šlo o porušení předpisů, protože armáda založila paralelní komunikační kanál bez dodržení směrnic, a jeho úřad podle něj o existenci videa neměl informace.
• CLM-11 1 ZDROJ Rozhovor s prezidentem Pavlem armáda nakonec 20. dubna 2026 zveřejnila na svém YouTube kanálu; ještě předtím ho na Facebooku publikoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
• CLM-12 CORROBORATED Inspekce ministerstva obrany v červnu 2026 neprokázala, že by resort zveřejnění rozhovoru zakázal nebo že šlo o cílenou cenzuru; chyby konstatovala na obou stranách — u vedoucího komunikace generálního štábu (nový kanál bez oficiální žádosti) i u ministrova kabinetu (nedostatečná proaktivita).
• CLM-13 CORROBORATED Vláda v květnu 2026 vybrala generála Miroslava Hlaváče jako nástupce Karla Řehky ve funkci náčelníka Generálního štábu; ministr obrany Zůna jako jediný člen vlády hlasoval proti, což veřejně potvrdil premiér Babiš.
• CLM-14 CITACE Prezident Pavel podle prohlášení Kanceláře prezidenta republiky považoval Hlaváče za dobrého kandidáta a byl připraven ho do funkce jmenovat.
• CLM-15 CITACE Bývalý ministr obrany a europoslanec Alexandr Vondra (ODS) prohlásil, že po hlasování proti novému náčelníkovi generálního štábu 'neexistuje jiné čestné řešení než okamžitě rezignovat', protože jmenování náčelníka je podle něj nejdůležitější rozhodnutí, které ministr obrany může ve funkci udělat.
• CLM-16 CITACE Předseda SPD Tomio Okamura spekulace o konci ministra Zůny odmítl; uvedl, že Hlaváč není z pohledu SPD z hlediska vojenského kariérního řádu ideální kandidát a že politickou odpovědnost za jeho výběr nese premiér Babiš.
• CLM-17 CITACE Babiš v květnu 2026 veřejně kritizoval Zůnovu koncepci armády slovy 'Plánovat do roku 2040 jen 32 tisíc vojáků, s tím určitě nejsem spokojen'; požadoval nábor minimálně 2 000 vojáků ročně a urychlení posilování protivzdušné obrany.
• CLM-18 1 ZDROJ Zůnova koncepce podle Echo24 počítala s růstem armády ze současných zhruba 25 750 na 32 000 vojáků do roku 2040, tedy o přibližně 4 000 osob.
• CLM-19 CITACE Babiš a Zůna jednali o armádní koncepci opakovaně (květen a začátek června 2026); premiér deklaroval záměr vrátit se ke koncepci budování armády schválené za předchozí vlády ANO se zaměřením na alianční závazky u těžké a střední brigády.
• CLM-20 CORROBORATED Prezident Petr Pavel jmenoval 30. června 2026 Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu Armády ČR; do funkce nastoupil 1. července 2026 a nahradil Karla Řehku.
• CLM-21 1 ZDROJ Karel Řehka vedl armádu od července 2022 a jeho služba v armádě končí k 31. srpnu 2026; oficiální předání funkce proběhlo při slavnostním nástupu na Vítkově u příležitosti Dne ozbrojených sil.
• CLM-22 CITACE Podle Blesku prezident Pavel při jmenování zkritizoval nízkou účast ústavních činitelů slovy: „Pevně doufám, že skromná účast ústavních činitelů není odrazem pozornosti věnované armádě.“
• CLM-23 CITACE Prezident Pavel podle ČT24 uvedl, že nového náčelníka „čeká nelehké období“, kdy bude třeba přizpůsobit se nové realitě v NATO vzhledem k částečnému ústupu Spojených států z Evropy.
• CLM-24 CITACE Ministr obrany Jaromír Zůna při předání funkce řekl: „Úkolů, které nás společně čekají, je řada, ale věřím, že je zvládneme.“
• CLM-25 1 ZDROJ Sněmovní výbor pro obranu 27. května 2026 jednomyslně podpořil jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu s účinností od 1. července 2026.
• CLM-26 CITACE Přestože Zůna na jednání vlády 18. května 2026 hlasoval proti Hlaváčovu jmenování — jako jediný člen vlády, jak téhož dne potvrdil premiér Babiš — na sněmovním výboru pro obranu jej podpořil slovy, že „generálporučík Miroslav Hlaváč patří k nejzkušenějším důstojníkům Armády České republiky“.
• CLM-27 CORROBORATED Hlaváč jako své priority uvedl dokončení výstavby těžké brigády, vybudování střední brigády a rozvoj vícevrstvého systému protivzdušné obrany.
• CLM-28 CORROBORATED Odcházející náčelník Karel Řehka podle médií zvažuje kandidaturu do Senátu jako nezávislý kandidát.
• CLM-29 1 ZDROJ Prezident Pavel v souvislosti s jmenováním Hlaváče poukázal na problémy v komunikaci mezi ministerstvem obrany a armádou a uvedl, že podřízení mají nadřízeným dávat „informace, které jsou nezkreslené, objektivní, i když se jim občas nemusí líbit“.
• CLM-30 CITACE Inspekce ministerstva obrany podle ČT24 zjistila, že vedoucí oddělení komunikace generálního štábu porušil předpisy tím, že vytvořil nový informační kanál bez oficiální žádosti, a že na straně civilních úředníků ministerstva „neexistovaly jasné pokyny, jak zacházet s účty na sociálních sítích“.
• CLM-31 CITACE Ministerstvo obrany se po závěrech inspekce zavázalo aktualizovat a metodicky upřesnit rozkazy ke komunikaci, aby „v budoucnu nemohlo docházet k rozdílné interpretaci jejich znění“.
• CLM-32 CORROBORATED Zůna připravil tři varianty koncepce výstavby armády do roku 2040 odstupňované podle výše obranných výdajů; rozhodnutí o výběru varianty očekával v červnu 2026.
• CLM-33 CORROBORATED Po jednání s premiérem Babišem Zůna zvýšil plánovaný náborový cíl z původních 2600 na zhruba 3000 profesionálních vojáků ročně.
• CLM-34 CITACE Bezpečnostní rada státu projednávala novou koncepci armády 17. června 2026 za účasti prezidenta Pavla, debatu však nedokončila; podle Zůny „cílem nebylo schválit, ale projednat záměr“, přičemž se posuzovaly dvě varianty financování — 2 % a 3,5 % HDP.
• CLM-35 CITACE Prezident Pavel na Bezpečnostní radě státu uvedl, že koncepce musí mít dlouhodobý charakter a „není možné, aby se měnila z roku na rok“, a upozornil, že chybí finanční rámec ze strany vlády.
• CLM-36 1 ZDROJ Bezpečnostní rada státu se k armádní koncepci sešla znovu 2. července 2026 opět za účasti prezidenta Pavla, ani tehdy však diskuse nebyla uzavřena.
• CLM-37 1 ZDROJ Podle e15 připravovaná koncepce do roku 2040 staví na těžké a střední brigádě, rozšíření vícevrstvé protivzdušné obrany a náboru až deseti tisíc nových vojáků, s odhadovanými náklady v řádu vyšších stovek miliard korun; plánované akvizice zahrnují 8 systémů SPYDER za 37 miliard, střely Derby za 12 miliard, 246 vozidel CV90 za 59,7 miliardy a 77 tanků Leopard za 52 miliard.
• CLM-38 1 ZDROJ Zůna zdůvodňuje změnu koncepce demografickým propadem: počet obyvatel ve věku 18–25 let klesl z 1,4 milionu v roce 2002 na zhruba 800 tisíc, a nová koncepce se proto má zaměřit i na zálohy a mobilizační potenciál státu, nikoli jen na profesionální jádro.
• CLM-39 CITACE Zůna v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že bývalá ministryně Jana Černochová „neměla dostatečné povědomí o tom, co je to obranné plánování“, a že předchozí vláda odsouhlasila nárůst závazků vůči NATO o 200 procent bez vyjednání lepších podmínek, což označil za obrovskou zátěž.
• CLM-40 1 ZDROJ Zůna zatím neprosazuje obnovení povinné vojenské služby s odůvodněním, že ještě nebyla dobudována profesionální armáda a nebyl vytěžen její potenciál; současně plánuje první jednotku autonomních systémů a nákup 3000 dronů do roku 2028.
• CLM-41 CORROBORATED Vládní koalice se na začátku července 2026 shodla, že rozpočet ministerstva obrany na rok 2027 vzroste ze zhruba 1,7 % na 2 % HDP, tedy na téměř 191 miliard korun, o 36 miliard více než v roce 2026.
• CLM-42 CORROBORATED Premiér Babiš na summitu NATO v Ankaře 7.–8. července 2026, kam ho doprovázel i ministr obrany Zůna, oznámil navýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun a poprvé dosažení 2 % HDP, spolu se zvýšením počtu vojáků a aktivních záloh minimálně o čtvrtinu.
• CLM-43 CITACE Zůna 10. června 2026 požadoval navýšení rozpočtu obrany o 35 miliard na 190 miliard korun (2 % HDP) s odůvodněním, že „základní pozice jsou dvě procenta HDP na obranu, protože jinak to teď nejde“.
• CLM-44 CORROBORATED Rozpočet kapitoly ministerstva obrany na rok 2026 činí zhruba 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 % HDP.
• CLM-45 CORROBORATED Zůna v únoru 2026 uvedl, že rozpočet ministerstva obrany má vzrůst ze 154 miliard na 215 miliard korun v roce 2027 a 238 miliard v roce 2028, což by odpovídalo 2,5 % HDP.
• CLM-46 CITACE Zůna na jednání ministrů obrany NATO v Bruselu 18. června 2026 na otázku, zda Česko letos dosáhne dvouprocentního cíle, odpověděl: „My pro to děláme maximum,“ a k mandátu pro summit dodal, že „mandát bude také o tom, jakým způsobem naznačíme aliančním partnerům naši trajektorii výdajů na obranu“.
• CLM-47 CORROBORATED Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) označil plánované navýšení za nedostatečné — podle něj dvě procenta nebudou stačit kvůli rozjednaným akvizicím a protivzdušné obraně a reálné potřeby přesahují 60 miliard korun.
• CLM-48 CITACE Zůna uvedl, že v roce 2027 začnou dodávky tanků Leopard 2 A8, které jsou společným nákupem s Německem a mají do roku 2031 stát až 40 miliard korun.
• CLM-49 1 ZDROJ Zůna ve Sněmovně 4. února 2026 informoval, že probíhají vojskové zkoušky systému SPYDER pořízeného v roce 2021, v roce 2026 začnou vojskové zkoušky prvních bojových vozidel pěchoty CV90 a bylo rozhodnuto o pořízení dronů s kolmým startem pro pozemní síly.
• CLM-50 1 ZDROJ Zůna ve Sněmovně uvedl, že rok 2026 počítá s navýšením o 1100 vojáků z povolání a s bytovou výstavbou za více než 3 miliardy korun v osmi posádkách.
• CLM-51 1 ZDROJ V roce 2025 vstoupilo do armády 2396 lidí — nejvíce od roku 2004 — ale zároveň odešlo 1325 osob, takže čistý přírůstek činil 1071 vojáků; aktivní zálohy stagnují pod 5 tisíci osobami.
• CLM-52 CORROBORATED Náborový cíl 2250 nových profesionálních vojáků pro rok 2026 byl v dubnu splněn na 86 procent a na začátku června na 98 procent; podle premiéra Babiše nastoupilo za prvních šest měsíců roku 2010 nových vojáků.
• CLM-53 1 ZDROJ Oficiálním cílem je zvýšit počet profesionálních vojáků na 30 tisíc do roku 2030 a aktivních záloh na 10 tisíc, zatímco náčelník generálního štábu Karel Řehka uváděl, že pro naplnění cílů NATO je potřeba 37 500 příslušníků.

Vztahy v dossieru „Jaromír Zůna"

• místopředseda vlády a ministr obrany → Vláda ČR
• spor o nezveřejněný rozhovor prezidenta Pavla pro armádní podcast Kamufláž → Petr Pavel (prezident)
• jako jediný člen vlády hlasoval proti jeho jmenování, později ho na sněmovním výboru pro obranu podpořil → Miroslav Hlaváč
• slavnostní předání funkce náčelníka Generálního štábu na Vítkově (srpen 2026) → Karel Řehka
• kritizoval nedostatečné povědomí předchůdkyně o obranném plánování a její souhlas s navýšením závazků vůči NATO o 200 procent → Jana Černochová
• doprovázel premiéra Babiše na summitu NATO v Ankaře (2026) → Summit NATO v Ankaře (7.–8. 7. 2026)
• na jednání ministrů obrany NATO v Bruselu se vyjádřil k plnění dvouprocentního závazku → NATO (Severoatlantická aliance)
• projednávání nové koncepce armády do roku 2040 na Bezpečnostní radě státu (červen–červenec 2026) → Bezpečnostní rada státu
• Zůna stojí v čele Ministerstva obrany ČR → Ministerstvo obrany ČR
• Andrej Babiš Babiš veřejně kritizoval Zůnovu koncepci armády (32 tisíc vojáků do roku 2040)
• Tomio Okamura předseda SPD Okamura odmítl spekulace o konci ministra Zůny
• Josef Flek opakovaně kritizoval ministra — nezveřejnění rozhovoru prezidenta označil za bezprecedentní pokus o umlčení hlavy státu, plánované navýšení obranného rozpočtu za nedostatečné
• Martin Kupka nezveřejnění rozhovoru prezidenta Pavla označil za cenzuru v nejtvrdší podobě
• Matěj Ondřej Havel po nezveřejnění rozhovoru prezidenta Pavla žádal Zůnovu rezignaci
• Alexandr Vondra po jeho hlasování proti jmenování nového náčelníka generálního štábu vyzval k okamžité rezignaci