Registr kauz

Auditní proces zahájený 2019 na podnět nevládní organizace; závěrečná zpráva z dubna 2021 uzavřela, že Babiš ovládá svěřenské fondy a jejich prostřednictvím Agrofert, a označila dotace firmám skupiny po 9. 2. 2017 za neoprávněné s doporučením stoprocentní finanční opravy. České ministerstvo se závěry nesouhlasilo, žádosti o platbu ale pozastavilo. Komise audit uzavřela 20. 7. 2022 po provedení doporučení — audit je kontrolní nástroj, ne soud, a nerozhoduje o trestní odpovědnosti.

Dotaci z Programu rozvoje venkova z roku 2018 na inovaci technologie výroby masných výrobků schválil SZIF a Ministerstvo zemědělství ji zrušilo pro střet zájmů tehdejšího premiéra. Nejvyšší správní soud kasační stížnost 28. 11. 2025 zamítl s tím, že nepřímý vliv lze vykonávat i přes svěřenské fondy; Ústavní soud stížnost 1. 4. 2026 odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Rozhodnuto je o nároku na dotaci, ne o trestní odpovědnosti kohokoli.

Do svěřenského fondu vložil pouze Agrofert — SynBiol (podíl 87,75 %), fond Hartenberg a nemovitosti zůstaly mimo. V roce 2025, tedy před vkladem, mu Agrofert vyplatil dividendu 5 mld. Kč v hrubém (4,25 mld. po zdanění). Evropská komise sleduje střet zájmů i u SynBiolu a Hartenbergu. Výplata dividendy i ponechání aktiv mimo fond jsou samy o sobě legální; sporný je zákonný rozsah povinnosti, o němž žádný orgán podle citovaných zdrojů nerozhodl.

Národní fond administraci dotací skupině Agrofert obnovil, Evropská komise k 5. 6. 2026 neproplatila nic a dopisem z 20. 5. 2026 si vyžádala vysvětlení struktury fondu. Evropská prokuratura zahájila 24. 5. 2026 trestní řízení k vyplácení evropských dotací — vedené na neznámého pachatele, bez obviněného; zahájení řízení není obvinění ani rozhodnutí o vině.

Spor o dotaci 50 mil. Kč na areál Čapí hnízdo z let 2007–2008; dotaci firma vrátila v roce 2018. Sněmovna vyslovila souhlas s trestním stíháním poslanců Babiše a Faltýnka 6. září 2017 a stíhání bylo zahájeno v říjnu 2017; usnesením z 30. srpna 2019 (pravomocným 17. září 2019) je státní zástupce zastavil a nejvyšší státní zástupce zastavení 4. prosince 2019 u dvou ze šesti obviněných zrušil jako nezákonné a předčasné; obžalobu na dvě osoby podalo Městské státní zastupitelství v Praze 21. března 2022. Městský soud oba obžalované zprostil v lednu 2023 i v únoru 2024, odvolací soud obě zproštění zrušil (naposledy 23. 6. 2025) a vrátil věc se závazným právním názorem; ten 4. 5. 2026 uznal nepravomocně vinnou spoluobžalovanou Janu Nagyovou. Nic z toho není pravomocné, rozsudek nad spoluobžalovanou se netýká Andreje Babiše, jehož stíhání je po nevydání Sněmovnou přerušeno, a oba obžalovaní vinu odmítají.

PNF vede od 24. 2. 2022 předběžné vyšetřování pro podezření z daňového podvodu a praní peněz kolem nákupu nemovitostí na jihu Francie; o stíhání nebylo rozhodnuto a Babiš pochybení odmítá. Majetkovou strukturu nákupů (BLAKEY FINANCE, BOYNE HOLDING, SCP Bigaud) popisuje nezávisle projekt Pandora Papers; offshore struktura sama o sobě není protiprávní a o nezákonnosti nákupů žádný orgán nerozhodl. V květnu 2026 francouzská policie vyšetřování uzavřela a případ převzala Národní finanční prokuratura, která má o dalším postupu rozhodnout do konce roku 2026; Babiš po opětovném nástupu do funkce premiéra koncem roku 2025 získal podle francouzských pravidel imunitu chránící ho po dobu výkonu funkce před případným stíháním — jde o procesní ochranu, ne o rozhodnutí o vině či nevině.

Akcie Agrofertu vloženy do svěřenského fondu; Babiš považuje střet zájmů za vyřešený, jmenovaní oponenti a podle citovaného zpravodajství i Evropská komise ne.

Policie prověřovala platby více než deseti firem Agrofertu za reklamu na Čapím hnízdě za více než 270 milionů korun z let 2010–2013 pro podezření z krácení daní. Věc dvakrát odložila, trestný čin nezjistila; ani na základě pěti znaleckých posudků se nepodařilo objasnit rozsah zadané reklamy a její obvyklou cenu. Státní zástupce odložení v roce 2022 potvrdil a nejvyšší státní zástupce v roce 2024 mimořádnou kontrolu nenařídil. Odložení znamená, že orgány nezískaly základ pro trestní pokračování — není to potvrzení přiměřenosti plateb ani zjištění podvodu; finanční správa podle citovaného zpravodajství pravomocně doměřila Agrofertu daň 1,2 milionu korun.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) ve zveřejněných částech závěrečné zprávy hovořil o nesrovnalostech a doporučil vyjmout 42 497 827 Kč z evropského financování; Ministerstvo financí v lednu 2018 navrhlo doporučení akceptovat. Společnost Imoba v červnu 2018 dotaci téměř 50 milionů korun vrátila, do dohody ale prosadila, že podmínky přidělení dotace neporušila, a zprávu OLAF označila za nepoužitelný důkaz. Vrácení peněz je účetní a smluvní krok — není to rozsudek o vině a nezasahuje do trestního řízení.

Stomilionová dotace z programu Inovace na výrobní linku na toastový chléb: Evropská komise ji odmítla proplatit a peníze šly z českého rozpočtu, ministerstvo průmyslu dotaci v roce 2022 odňalo s odkazem na nedostatečnou inovativnost projektu. Úřad evropského veřejného žalobce podal 22. 6. 2026 ke Krajskému soudu v Praze obžalobu na dvě fyzické osoby a jednu společnost pro dotační podvod za 4,1 milionu eur; název Pekárna Zelená louka i jméno žalobce nese jen zpravodajství, tisková zpráva EPPO je neuvádí. Obžaloba není rozhodnutí o vině; Agrofert trvá na tom, že postupoval v souladu s předpisy.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond podal 20. 7. 2026 žaloby na 28 firem, které byly v rozhodném období součástí koncernu Agrofert, o vrácení podpor v souhrnné výši 22 milionů korun poskytnutých v letech 2017–2021, s odkazem na rozpor s pravidly střetu zájmů; výzvě k dobrovolnému vrácení firmy nevyhověly. Jde o civilní vymáhání proti společnostem, nikoli o obžalobu Andreje Babiše, a podaná žaloba není rozhodnutí soudu; Agrofert nároky odmítá.

SZIF v roce 2019 kvůli auditu Evropské komise pozastavil firmám skupiny 28 projektů za více než půl miliardy korun a u 21 z nich za zhruba 357 milionů počátkem roku 2023 ukončil administraci; firmy se bránily žalobami. Městský soud v Praze v dubnu 2025 žaloby čtyř firem zamítl, Nejvyšší správní soud už v lednu 2025 vyhověl kasačním stížnostem SZIF a v srpnu 2025 zamítl stížnost Sady CZ se závěrem, že rozhodný je stav v době podání žádosti. Vše jsou správní spory o nárok na dotaci — o trestní odpovědnosti kohokoli nerozhodují.

Smlouvu o dotaci 75 milionů korun z Programu rozvoje venkova firma podepsala v květnu 2018, SZIF administraci žádosti v roce 2023 ukončil a Ministerstvo zemědělství smlouvu v roce 2024 zrušilo. Správní žalobu zamítl Městský soud v Praze, kasační stížnost Nejvyšší správní soud a Ústavní soud stížnost usnesením sp. zn. IV. ÚS 3359/25 ze 17. 12. 2025 odmítl pro zjevnou neopodstatněnost; zpravodajství o něm informovalo 23. 1. 2026. Věta o faktickém rozhodujícím vlivu Andreje Babiše přes formální roli svěřenských správců je v usnesení rekapitulací závěru Nejvyššího správního soudu. Rozhodnuto je o nároku firmy na dotaci, ne o trestní odpovědnosti kohokoli.

Moravskoslezský kraj zadal firmě NAVOS FARM TECHNIC ze skupiny Agrofert zakázku malého rozsahu na traktor a vlečku při budování školních dílen v Bruntále; Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli střetu zájmů odmítlo proplatit část dotace ve výši 440 698,14 Kč. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 8 Afs 215/2024-74 z 11. 12. 2025 zamítl kasační stížnost kraje: dodavatel byl ovládán veřejným funkcionářem, a zákaz podle § 4b zákona o střetu zájmů proto dopadá i na zakázky malého rozsahu. Citované zpravodajství uvádělo částku „více než 43 milionů korun“, ta se ale vztahuje k souhrnu dotací firmám z Agrofertu ohlášenému ministerstvem v roce 2023. Jde o výklad dotačních a zadávacích pravidel ve správním soudnictví, ne o rozhodnutí o trestní vině.

NCOZ v únoru 2022 uzavřela, že jednání popsané v Pandora Papers nelze posoudit jako podezření ze spáchání trestného činu na území České republiky, a poznatky předala policejnímu orgánu jiné členské země EU — jde o závěr o místní příslušnosti, ne o meritorní zproštění ani o potvrzení zákonnosti transakcí. Souběžné správní prověřování možného přestupku proti zákonu o střetu zájmů naráželo na nedostupnost zahraničních dokumentů a hrozící zánik odpovědnosti; Babiš jakékoli pochybení odmítá.

Vedle auditu strukturálních fondů (REGC414CZ0133) vedla Evropská komise samostatný audit zemědělských dotací; v dubnu 2021 podle citovaného zpravodajství ještě nebyl finalizován. Finální zprávu Česko obdrželo 31. března 2022: audit se týkal Programu rozvoje venkova a plateb SZIF, předmětem bylo 29 projektů v různém stadiu administrace a v auditovaném období byla podle fondu vyplacena jen dotace zhruba 30 600 eur; SZIF uvedl, že České republice nehrozí škoda. Auditní závěr je kontrolní nástroj pro správu evropských prostředků — není to trestní rozsudek a o vině nikoho nerozhoduje.

Babiš jako ministr financí v květnu 2015 veřejně připustil střet zájmů u podpory biopaliv — největší tuzemský producent Preol patří pod Agrofert — a deklaroval, že podporu nepodpoří. Sněmovna 20. května 2015 návrh na ukončení daňové podpory odmítla; z poslanců ANO hlasovali 3 pro, 25 proti a 15 se zdrželo, včetně Babiše. Jde o doložené výroky a hlasování v legislativním sporu — žádné z citovaných zjištění není správním ani trestním řízením.

Seznam.cz podal 3. března 2026 na Babiše žalobu na ochranu pověsti kvůli jeho opakovaným výrokům, že firma v souvislosti s výplatou dividend „odrbala“ stát o srážkovou daň; požaduje smazání příspěvků, zákaz dalšího šíření a omluvu. Babiš za výroky stojí a média vydavatele označuje za lživá; Seznam uvádí, že státu žádnou daň nedluží. Výroky obou stran jsou vedeny jako citace — podaná civilní žaloba není rozhodnutí soudu a dossier pravdivost žádného z výroků nerozhoduje.

V únoru 2017 vložil Babiš akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a II v reakci na zpřísnění úpravy střetu zájmů. V prosinci 2024 převedl zhruba 90 % podílu z prvního fondu zpět na sebe a 15. října 2025 byl ukončen i druhý fond — stal se opět jediným vlastníkem. Jde o doloženou majetkovou posloupnost, která sama o sobě není protiprávní; k jejím účinkům na střet zájmů se v samostatných kauzách tohoto dossieru vyslovují správní soudy a Evropská komise.

Agrofert vstoupil do Kosteleckých uzenin v roce 2004 koupí 34 % akcií a od roku 2005 firmu ovládá. Dlouholetý ředitel Jan Boček a další manažeři byli mezitím obviněni z tunelování firmy a soudy je opakovaně osvobodily; zbytek akcií Babiš podle Echo24 dokoupil přes konsolidační agenturu. Převzetí je legální majetková transakce; Bočkovo líčení okolností je vedeno jako názor jedné strany a pravomocnost zprošťujících rozsudků zůstává otevřená v GAP-07.