Autorizační log je chronologický záznam toho, co bylo kdy schváleno. Existující záznam se neupravuje, nepřepisuje, nepřesouvá ani nemaže — ani kvůli překlepu, ani kvůli „ujasnění formulace“.
Proč tak přísně
Log není dokumentace aktuálního stavu. Je to záznam rozhodnutí v čase.
Když se upraví starý záznam, aby odpovídal dnešní praxi, zmizí informace, že se praxe změnila — a zůstane dojem, že to tak bylo vždycky. Přesně takový záznam pak neplní jedinou funkci, kterou má: doložit, co bylo schváleno tehdy.
Překlep ve starém záznamu je nesrovnatelně menší problém než záznam, u kterého se neví, jestli ho někdo nezměnil.
Jak se mění rozhodnutí
Novým datovaným záznamem na konci. Ten může předchozí rozhodnutí zúžit, rozšířit i zrušit — a je z něj vidět, kdy a proč se to stalo.
Ruší-li nové rozhodnutí staré, zůstávají obě. Historie je posloupnost, ne aktuální stav. Ověř si, že to sedí Ve dva měsíce starém autorizačním záznamu je věcná chyba — je v něm špatné datum události. Co s tím? Nechat, přidat nový záznam. Původní záznam dokládá, co bylo schváleno a v jakém znění. To zůstává pravda i s tou chybou: rozhodnutí padlo na základě té formulace, ne té opravené. Přidá se nový datovaný záznam, který uvádí správné datum a odkazuje na původní. Čtenář pak vidí obojí — rozhodnutí i jeho opravu — a v jakém pořadí to bylo. Zní to formalisticky, ale zvažte alternativu: kdyby se staré záznamy opravovaly, nikdo by nemohl tvrdit, že log ukazuje, co bylo schváleno. A jediná hodnota toho logu je, že to tvrdit může. Totéž pravidlo platí pro publikované chyby: opravují se novou změnou, ne přepsáním historie.Zobrazit odpověď Skrýt odpověď