Neutralita není dávat oběma stranám stejný prostor. Kdyby jedna strana tvrdila něco doloženého a druhá to bez dokladu popírala, „vyvážené“ podání by dokladu ublížilo.
Neutralita je disciplína nepřidávat do věty nic, co v dokladu není.
Kde se hodnocení schovává
V přívlastku. „Sporná zakázka“, „kontroverzní vyjádření“, „nebývale vysoká částka“. Přívlastek se čte jako popis, ale je to soud.
Ve slovese. „Připustil“, „přiznal“, „hájil se“ — všechna předpokládají vinu nebo obranu. Neutrální je „uvedl“, „řekl“, „napsal“.
V pořadí. Co je první, čte se jako hlavní. Uvést nejdřív obvinění a až pak popření je jiné sdělení než opačné pořadí.
V tom, co chybí. Vynechání procesního stavu je nejsilnější způsob, jak zaujmout, aniž byste napsali jediné hodnotící slovo.
Neutralita není bezzubost
Doložené tvrzení se píše přímo. „Podle smlouvy činila cena 40 milionů“ je neutrální a jednoznačné. Změkčovat ho na „zdroje naznačují, že cena mohla dosáhnout“ není opatrnost, je to nepřesnost opačným směrem.
Platí obojí: nepřidávat, co v dokladu není a neubírat, co v něm je. Ověř si, že to sedí Redaktor napíše: „Firma, která nemá s podobnými zakázkami zkušenosti, získala kontrakt za 40 milionů.“ Co je na té větě problém a jak ji opravit? Vsuvka v čárkách je plnohodnotné tvrzení, které se tváří jako kontext — a nikdo ho nedokládá právě proto, že vypadá jako kontext. „Nemá zkušenosti“ je navíc negativní zjištění: aby bylo doložitelné, musel by někdo vymezit, co je „podobná zakázka“, prohledat konkrétní evidenci a uvést datum. To se typicky nestalo. Oprava rozdělením: Čtenář dostane víc a nic z toho není domyšlené.Zobrazit odpověď Skrýt odpověď