Test
Pro dvojici zdrojů si položte jednu otázku:
Kdyby se první z nich mýlil, poznalo by se to z druhého?
Když ano, jsou nezávislé. Když ne, je to jeden hlas se dvěma adresami.
Tři falešné dvojice
Přetisk. Agenturní zpráva a její převzetí. Chyba se šíří beze změny.
Společný informátor. Dvě redakce, jeden zdroj uvnitř instituce. Vypadá to jako dvě zjištění, ale je to jeden člověk — a pozná se to obvykle jen podle toho, že obě mají tytéž detaily ve stejném pořadí.
Kruh. Redakce A napíše zjištění, redakce B ho převezme, redakce A pak cituje B jako potvrzení. Vzniká dojem dvou nezávislých linií tam, kde je jedna, která se vrátila.
Když druhý hlas není
Tvrzení zůstane na „1 zdroj“. To je legitimní obsah, ne provizorium.
Co se nesmí stát: dohledat druhý odkaz, o kterém víte, že je to přetisk, a použít ho jako druhý hlas. Tím se z poctivého „1 zdroj“ stane nepravdivé „ověřeno“ — a je to nepravdivé tvrzení webu o vlastní evidenci, což je horší než nedoložené tvrzení o někom třetím. Ověř si, že to sedí Dvě redakce popisují tutéž věc s odlišnými detaily a obě uvádějí „podle zdroje obeznámeného s vyšetřováním“. Nezávislé, nebo ne? Nevíte to — a to je celá odpověď. Odlišné detaily napovídají, že si každá redakce mluvila s někým jiným nebo si přidala vlastní ověřování. Stejná anonymní formulace ale připouští, že je to tentýž člověk, který obvolal dvě redakce. Postup: nepovyšovat. Stav zůstane „1 zdroj“ a do redakční poznámky u zdroje se napíše, co přesně je nejasné — že obě redakce se odvolávají na nejmenovaný zdroj a nezávislost proto nelze ověřit. Tohle je typický případ, kdy poznámka u zdroje udělá víc práce než stav: příště nikdo neztratí čtvrt hodiny znovuobjevováním téhož.Zobrazit odpověď Skrýt odpověď