Doklad je to, co ve zdroji doslova stojí. Tvrzení je věta, kterou z něj odvozujete. Mezi nimi je krok, a v tom kroku se rešerše láme nejčastěji.
Testovací otázka
Ke každému tvrzení si položte: „Kdyby autor zdroje četl moji větu, poznal by v ní, co napsal?“
Když by řekl „to jsem netvrdil“, sáhli jste dál než doklad.
Obraty, které maskují závěr
| Obrat | Co ve skutečnosti dělá |
|---|---|
| „podle všeho“, „zřejmě“ | vydává úsudek za pozorování |
| „nepřekvapivě“ | podsouvá výklad jako samozřejmý |
| „ačkoli“, „přestože“ | tvoří příčinnou vazbu, kterou zdroj neuvádí |
| „opět“, „znovu“ | tvrdí vzorec, který je doložen jedním případem |
| „připustil“ | mění neutrální vyjádření v doznání |
Kdy je odvození v pořádku
Když je mechanické a ověřitelné: přepočet měny, součet položek ze smlouvy, rozdíl dvou dat. To nejsou závěry, to je aritmetika — a uvádí se z čeho.
Naproti tomu „z toho plyne, že o tom musel vědět“ není aritmetika. To je teze, a ta buď má vlastní doklad, nebo je z ní mezera. Ověř si, že to sedí Zdroj uvádí, že firma vznikla tři týdny před vypsáním zakázky, kterou pak vyhrála. Chcete napsat, že byla založena účelově. Můžete? Ne. Doložená jsou dvě data a jejich pořadí. „Účelově“ je tvrzení o záměru zakladatelů — a záměr se z časové souslednosti nedá odvodit. Napište obojí zvlášť: „Firma byla zapsána do rejstříku 3. 5.“ a „Zakázka byla vypsána 24. 5.“, obojí doložené. Blízkost dat si čtenář všimne sám. A pokud vám ta souvislost připadá důležitá, je to zadání pro rešerši, ne pro formulaci: mezera zní „zdroje neuvádějí, za jakým účelem byla firma založena“. Konstituce projektu to má jako samostatné pravidlo — vazba sama o sobě nezakládá odpovědnost ani úmysl.Zobrazit odpověď Skrýt odpověď